Stejně jako Gibbsova energie G slouží Helmholtzova energie A jako kritérium samovolnosti děje, ale pro izotermicko – izochorické podmínky, kterou v roce 1882 pro tyto podmínky odvodil Helmholtz:
Pro Helmholtzovu energii si můžete příslušný učební text vytvořit následovně:
Zkopírujete si vše, co máte v kapitole Gibbsova energie, a pak nahradíte všechna H a ΔH za U a ΔU a podmínky izotermicko – izobarické změníte na izotermicko – izochorické. Jinak vše bude úplně stejné. Z uvedeného je zřejmé, že Helmholtzova energie je analogická s Gibbsovou energií (a naopak) a všechny uvedené důsledky jsou platné podobně jako v případě Gibbsovy energie, pouze s tím, že uvažujete děje probíhající za konstantní teploty a objemu a neuvažujete enthalpii, ale vnitřní energii.