2 zkumavky, stojan na zkumavky

10% HCl nebo HCl (5 ml konc. HCl + 95 ml H2O), granule Zn, granule Mg

Do 2 zkumavek nalijte 5 ml kyseliny chlorovodíkové. Do obou zkumavek současně vhoďte granuli kovu – do první hořčíku, do druhé zinku. Na základě vývoje vodíku lze posoudit rozdílnou reaktivitu obou kovů.
Ve zkumavce s hořčíkem se vodík vyvíjel rychleji než ve zkumavce se zinkem.

Oba dva kovy reagují s HCl za vývoje vodíku – tyto dva kovy jsou tedy schopné vytěsnit vodík (proton) z HCl – v Beketovově řadě napětí kovů se nacházejí vlevo od vodíku. Hořčík oproti zinku je více posunut doleva, tedy je reaktivnější, a proto reakce Mg s HCl probíhá rychleji než se Zn.

kinetika – vliv reaktantu

demonstrační i laboratorní

Varování! 

Všechny znázorněné pokusy smí provádět pouze osoby s odborným vzděláním chemického zaměření a to pouze při dodržení všech bezpečnostních pravidel a postupů a v prostorách k tomu určených. Předem je vždy nutné se důkladně seznámit s vlastnostmi jednotlivých chemických látek prostřednictvím příslušných bezpečnostních listů, s jejich nebezpečnými vlastnostmi a pokyny pro bezpečné zacházení, skladování i likvidaci. Videa mají sloužit především jako ilustrace vlastností látek, nikoliv jako návod k provedení pokusu. Jakékoliv napodobování činností na videu je pouze na vlastní nebezpečí. Poskytoval této webové stránky ani její distributoři nenesou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví či majetku, zejména pak za újmu vzniklou napodobováním v aplikaci znázorněných pokusů.

Uživatel webové stránky www.studiumchemie.cz stvrzuje, že si varování řádně přečetl a jeho obsahu porozuměl.

 

Kyselina chlorovodíková – nebezpečná, může způsobit podráždění dýchacích cest, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí.

dle GHS:   dle staršího značení:      

nepotřísnit se kyselinou chlorovodíkovou – žáci nesmí pracovat s koncentrovaným roztokem HCl – koncentrace nad 25 %

příprava – 10 minut, vlastní provedení – 10 minut

– místo granulí kovů lze použít i prášek – reakce je bouřlivější, ale i přesto je patrná větší reaktivita v případě hořčíku
– hořčík (prášek) zreaguje ihned (do minuty), zinek (prášek) reaguje také za mohutného vývoje vodíku, ale má delší náběh
– v odkazech na videa níže je tento pokus nahrán ve třech variantách – zkumavkový, baňkový pokus a na Petriho miskách – nejjednodušší variantou je provést pokus ve zkumavkách, na Petriho miskách pokus nebude moc vidět z lavic, baňkový pokus je náročnější na technické provedení – ve formě videa ovšem nejlépe demonstruje danou problematiku

Rozdíl reaktivity Mg a Zn s HCl (vliv reaktantu – v provedení ve zkumavkách, přehrávač Windows Media Player)
Rozdíl reaktivity Mg a Zn s HCl (vliv reaktantu – baňkový pokus, přehrávač Windows Media Player)
Rozdíl reaktivity Mg a Zn s HCl (vliv reaktantu – v provedení na Petriho miskách, přehrávač Windows Media Player)