zkumavky, stojánek na zkumavky, kapátko, (zátky)

zř. HCl, roztok Na₂SO₄, roztok K₂CrO₄, roztok Na₂S, zř. NH₃, roztok Na₂SO₃, roztok KI, roztok Pb(NO₃)₂, zř. H₂SO₄, zř. NaOH

Postup pro tento pokus je dostupný jen pro registrované učitele.

Olovnaté kationty poskytují s určitými anionty sraženiny různých barev. Pb²⁺ se sráží zředěnou kyselinou chlorovodíkovou za vzniku bílého chloridu olovnatého, který je v koncentrované kyselině chlorovodíkové rozpustný.


V roztoku se síranem sodným vzniká bílá sraženina síranu olovnatého.


Žlutou sraženinu poskytuje srážení pomocí chromanu draselného – vzniká chroman olovnatý (používá se jako pigment chromová žluť).


Se sulfidem sodným dochází k vysrážení černé sraženiny sulfidu olovnatého. Pozn.: Olověná běloba se dříve používala v malířství jako bílá barva Po chemické stránce se jedná o hydroxid-uhličitan olovnatý – Pb(OH)₂∙2PbCO₃. Nevýhodou tohoto pigmentu ovšem je, že na vzduchu tmavne, Pb²⁺ reagují totiž se sulfanem (který může vznikat rozkladem organického materiálu obsahujícího bílkoviny – vzniká odbouráváním cysteinu či rozkladem síranů při nedostatku kyslíku) a vzniká právě černý sulfid olovnatý. Proto byla olověná běloba nahrazena zinkovou bělobou (sulfid zinečnatý je bílý, proto nedochází ke změně barvy).

Se zředěným roztokem amoniaku poskytují Pb²⁺ bílou sraženinu hydroxidu olovnatého, která je v nadbytku činidla nerozpustná.


Roztokem siřičitanu sodného se sráží bílá sraženina siřičitanu olovnatého.


Pb²⁺ reagují s jodidem draselným za vzniku žluté sraženiny jodidu olovnatého – viz. pokus Zlatý déšť.


Při reakci Pb²⁺ se  zředěnou kyselinou sírovou vzniká bílá sraženina síranu olovnatého,  která je v koncentrované kyselině sírové rozpustná.


Reakcí dusičnanu olovnatého s hydroxidem sodným vzniká bílá sraženina hydroxidu olovnatého, která je v nadbytku činidla rozpustná za vzniku komplexu – trihydroxoolovnatanového aniontu.

konverze (podvojná záměna), halogeny (jod – sloučeniny: jodidy), chalkogeny (síra – sloučeniny: sírany, siřičitany, sulfidy), tetrely (olovo – sloučeniny Pb²⁺), d-prvky (chrom – sloučeniny: chromany)

demonstrační i laboratorní

PLACEHOLDER PRO BEZPEČNOST

Kyselina chlorovodíková – nebezpečná, může způsobit podráždění dýchacích cest, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí.

dle GHS:   dle staršího značení:   

Dichroman draselný – nebezpečný, toxický při požití, zdraví škodlivý při styku s kůží, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí, může vyvolat alergickou kožní reakci, při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže, může vyvolat genetické poškození, může vyvolat rakovinu, může poškodit reprodukční schopnost, může poškodit plod v těle matky, způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici, při vdechování může způsobit smrt, vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky, oxidující látka.

dle GHS:   dle staršího značení:  

Sulfid sodný – nebezpečný, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí, zdraví škodlivý při požití, toxický při styku s kůží, vysoce toxický pro vodní organismy.

dle GHS:   dle staršího značení:    

Amoniak – nebezpečný, může způsobit podráždění dýchacích cest, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí, vysoce toxický pro vodní organismy.

dle GHS: dle staršího značení:    

Siřičitan sodný – nebezpečný, způsobuje vážné podráždění očí.

dle GHS:   dle staršího značení:   

Jodid draselný – nebezpečný, způsobuje poškození gastro-intestinálního systému (orálně), štítné žlázy při prodloužené nebo opakované expozici.

dle GHS:   dle staršího značení:  

Dusičnan olovnatý – nebezpečný, může poškodit plod v těle matky, podezření na poškození reprodukční schopnosti, způsobuje vážné poškození očí, způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici, zdraví škodlivý při požití nebo při vdechování, vysoce toxický pro vodní organismy, vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.

dle GHS:   dle staršího značení:    

Kyselina sírová – nebezpečná, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí.

dle GHS:   dle staršího značení:  

Hydroxid sodný – nebezpečný, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí.

dle GHS:   dle staršího značení:  

 

 

dodržujte bezpečnostní opatření – Pb(NO₃)₂ (toxický, pravděpodobně karcinogenní), zředěná HCl (žíravá), K₂CrO₄ (toxický, oxidující, karcinogenní), Na₂S – zapáchá, pracujte v digestoři či ve větrané místnosti (žíravý), zředěný NH₃ (toxický, žíravý), Na₂SO₃ (může uvolňovat toxický SO₂ při styku s kyselinami), zředěná H₂SO₄ (žíravá), zředěný NaOH (žíravý)

příprava – 5 minut, vlastní provedení – 10 minut

– je možno použít jen některé reakce, které můžete realizovat na vaší škole, po případě, které se vám budou hodit při výuce
– při reakcích používejte zředěné roztoky kyselin a zásad (HCl, H₂SO₄, NaOH i NH₃) – lepší pro bezpečnost, i z průběhu některých reakcí (rozpustnost sraženin v koncentrovaných roztocích)
– hezké propojení s praktickým životem u PbS
– vznik PbI₂ – pokus Zlatý déšť (v jiném provedení – efektnější)

http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=videa&id=26 (Chemie.gfxs.cz – Chemické pokusy, pokus Důkazy dvojmocných iontů olova, video s komentářem, na konci chemické rovnice)
http://www.youtube.com/watch?v=Bri_64trRz8 (Reaction of Lead solution with potassium chromate solution, video krátké, se zvukem laboratoře, kádinkový pokus)
http://www.youtube.com/watch?v=V-mFeQudB5k (Reaction of Lead Solution with Potassium Iodide Solution, video krátké, kádinkový pokus)
http://www.youtube.com/watch?v=-fzPlFGjGEo (Reaction of Lead Solution with Hydrogen Sulfide Solution, video krátké, kádinkový pokus)
http://www.youtube.com/watch?v=QhILH-vEfJc (Reaction of Lead Solution with diluted Hydrochloric Acid, reakce se zředěnou HCl, poté rozpustnost sraženiny PbCl₂ v horké vodě, video krátké, kádinkový pokus)
http://www.youtube.com/watch?v=RE-dFN7U91M&feature=related (Pb(NO3)2 + KI, video názorné, rychlé, s anglickým komentářem, pouze vznik sraženiny PbI2 za normální teploty)
http://www.youtube.com/watch?v=M0sKFmcOPZk&feature=related (Potassium iodide and lead nitrate, video rychlé, bez zvuku, pouze vznik PbI2 za normální teploty – kádinkový pokus)
http://www.youtube.com/watch?v=-A8Yc65cKGg (Reaction of Lead(II) Nitrate and Potassium Iodinde, video velmi krátké, s hudebním doprovodem, zkumavkový pokus)
http://www.youtube.com/watch?v=qZuPkEUzUU0 (Potassium Iodide and Lead Nitrate reaction (HD), video s hudebním doprovodem, využitelné do 0:50)