2 větší kádinky (250 ml), lžička, váhy, 2 sady kádinek po 5 ks (1. sada – 100 ml, 2. sada – 50 ml), kapátko, odměrné válce, pipety

škrob, destilovaná voda, pevný Na₂SO₃, zř. H₂SO₄, pevný KIO₃

0,5 g škrobu rozpusťte ve 125 ml vody, povařte a nechte vychladnout. Poté přidejte 0,05 g siřičitanu sodného. Roztok okyselte 1,25 ml zředěné kyseliny sírové. Pak roztok doplňte destilovanou vodou do 250 ml (roztok A).
V druhé kádince rozpusťte 0,5 g jodičnanu draselného v 250 ml destilované vody (roztok B).
Připravte si 2 sady po 5 kádinkách a očíslujte je od 1 do 5. Do první řady dejte postupně do jednotlivých kádinek 50 ml, 45 ml, 39 ml, 34 ml a 29 ml roztoku A a ve všech kádinkách doplňte objem na 50 ml destilovanou vodou.
Do druhé sady kádinek dejte o stejných objemech roztok B a také jej doplňte do 50 ml destilovanou vodou.
Najednou slijte všech 5 kádinek roztoku A s roztokem B a to tak, že slévejte kádinky se stejnými čísly.
Oba roztoky jsou bezbarvé, po slití roztoku A s roztokem B dochází postupně ve všech kádinkách ke zmodrání roztoku – v 1. kádince po 15 s, ve 2. kádince po 20 s, ve 3. kádince po 30 s, ve 4. kádince po 45 s a v poslední 5. kádince po 75 s od slití obou roztoků.

Po slití roztoku A (škrob, siřičitan sodný, zředěná kyselina sírová) s roztokem B (jodičnan draselný) dochází k reakci mezi siřičitanovými anionty a jodičnanovými anionty v kyselém prostředí – vzniká jod a síranové anionty. Jod dokážeme škrobem – vzniká modré zbarvení.

Přesněji reakce probíhá obdobně jako bromátometrie – nejprve dochází v kyselém prostředí k redukci jodičnanového aniontu na jodidový anion účinkem siřičitanového aniontu, následně pak reaguje jodičnanový anion s jodidovým opět v kyselém prostředí za vzniku jodu (synproporcionace).


Rozšiřující vysvětlení: Škrob je složen ze dvou částí – α-amylosy a amylopektinu. α-Amylosa poskytuje s jodem intenzivně modré zbarvení. Jod totiž proniká do vnitřní dutiny šroubovice a tvoří nevazebné interakce s vodíky hydroxylových skupin uvnitř šroubovice.
Kinetika – vliv koncentrace:
Reakční rychlost v je přímo úměrná koncentracím výchozích látek – pokud tedy dojde ke zvýšení koncentrací výchozích látek, dojde i ke zvýšení reakční rychlosti v a naopak (snížení koncentrace výchozích látek vede i ke snížení reakční rychlosti v). Reakce tedy bude probíhat za vyšší koncentrace výchozích látek rychleji.
Nejvyšší koncentrace výchozích látek byly v 1. kádince, postupně se koncentrace výchozích látek snižovaly (roztoky byly ředěny). Nejrychleji reakce proběhla v první kádince, kde byly nejvyšší koncentrace obou výchozích látek. Postupně se reakční rychlost snižovala. Nejpomaleji proběhla reakce v poslední 5. kádince, kde byly nejnižší koncentrace výchozích látek. Tedy na tomto příkladu bylo jasně ukázáno, že reakční rychlost v je přímo úměrná koncentraci výchozích látek.

kinetika – vliv koncentrace, halogeny (jod – sloučeniny: KIO₃), chalkogeny (síra – sloučeniny: Na₂SO₃)

demonstrační i laboratorní

Varování! 

Všechny znázorněné pokusy smí provádět pouze osoby s odborným vzděláním chemického zaměření a to pouze při dodržení všech bezpečnostních pravidel a postupů a v prostorách k tomu určených. Předem je vždy nutné se důkladně seznámit s vlastnostmi jednotlivých chemických látek prostřednictvím příslušných bezpečnostních listů, s jejich nebezpečnými vlastnostmi a pokyny pro bezpečné zacházení, skladování i likvidaci. Videa mají sloužit především jako ilustrace vlastností látek, nikoliv jako návod k provedení pokusu. Jakékoliv napodobování činností na videu je pouze na vlastní nebezpečí. Poskytoval této webové stránky ani její distributoři nenesou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví či majetku, zejména pak za újmu vzniklou napodobováním v aplikaci znázorněných pokusů.

Uživatel webové stránky www.studiumchemie.cz stvrzuje, že si varování řádně přečetl a jeho obsahu porozuměl.

 

Siřičitan sodný – nebezpečný, způsobuje vážné podráždění očí.

dle GHS:   dle staršího značení:   

Kyselina sírová – nebezpečná, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí.

dle GHS:    dle staršího značení:   

Jodičnan draselný – nebezpečný, způsobuje vážné podráždění očí, může způsobit podráždění dýchacích cest, dráždí kůži. Oxidant.

dle GHS:   dle staršího značení:     

dbejte bezpečnostních opatření – pracujete se zředěnou H₂SO₄ (žíravá), KIO₃ (oxidující)

příprava – 20 minut, vlastní provedení – 10 minut

– pokus náročnější na přípravu – možno zařadit do laboratorních prací
– pokud budete využívat jako demonstrační pokus – je dobré si připravit jednotlivé roztoky A a B předem a nalít je do kádinek a doplnit vodou do 50 ml, ve vyučovací hodině poté jen přilít roztok B k roztoku A a pozorovat výsledek
– 1. sada kádinek – použijte 100ml kádinky (budete do nich přilívat 50 ml roztoků z druhé sady), na 2. sadu kádinek stačí 50ml kádinky
– pro slití všech 5 kádinek budete potřebovat 2 asistenty – je možno tudíž využít jen 4 kádinky, nebo jenom 3 (viz. video)

Jodové hodiny (video bez zvuku, s titulky, 4x zrychleno)