2 třecí misky s tloučky, 3 lžičky, filtrační papír, železná miska, miska s pískem, kapátko

pevný KClO₃, škrob, nebo pudink, pevný Sr(NO₃)₂ (karmínový plamen), pevný Ba(NO₃)₂ (zelený plamen), pevný NaNO₃ (žlutý plamen), pevný Cu(NO₃)₂ (modrozelený plamen), konc. H₂SO₄

Postup pro tento pokus je dostupný jen pro registrované učitele.

V tomto pokusu se využívají 3 reakční složky: silné oxidační činidlo (chlorečnan draselný), hořící látka (škrob) a látky barvící plamen (dusičnany s-prvků, případně d-prvku). Takto vzniklá směs se zapaluje koncentrovanou kyselinou sírovou.
Samovznícení směsi po přidání koncentrované kyseliny sírové je způsobeno její reakcí s chlorečnanem draselným. Při reakci koncentrované kyseliny sírové s chlorečnanem draselným vzniká kyselina chlorečná a hydrogensíran draselný.

Kyselina chlorečná se ihned rozkládá za vzniku oxidu chloričitého, který také ihned podléhá rozkladu na kyslík a chlor, přičemž dochází k zapálení směsi. Při těchto reakcích se uvolňuje velké množství tepla, které také iniciuje zapálení směsi.


Na iniciaci se spotřebuje velmi malé množství chlorečnanu draselného. Chlorečnan draselný se poté rozkládá za vzniku chloridu draselného a kyslíku. Zároveň zde také dochází k rozkladu chlorečnanu draselného na chloristan draselný a chlorid draselný (disproporcionace). Chloristan draselný ovšem při teplotě 400 °C podléhá rozkladu na chlorid draselný a kyslík.

,    
Následně dochází ke spalování škrobu (prudké oxidaci organické látky – sacharidu), barva plamene je způsobena přítomností příslušného dusičnanu s-prvku, respektive d-prvku.

exotermické reakce – chemický děj, termochemie; halogeny (chlor – sloučeniny: KClO₃), alkalické kovy a kovy alkalických zemin (sloučeniny – barvení plamene), d-prvky (měď – sloučeniny: Cu(NO₃)₂ – barvení plamene), sacharidy (škrob)

demonstrační

PLACEHOLDER PRO BEZPEČNOST

Chlorečnan draselný – nebezpečný, zdraví škodlivý při požití nebo při vdechování,  toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.

dle GHS: dle staršího značení:  

Dusičnan strontnatý – nebezpečný, zdraví škodlivý při požití, způsobuje vážné poškození očí.

dle GHS: dle staršího značení:

Dusičnan barnatý – nebezpečný, zdraví škodlivý při požití a při styku s kůží.

dle GHS: dle staršího značení:  

Dusičnan sodný – nebezpečný, způsobuje vážné podráždění očí.

dle GHS: dle staršího značení:  

Dusičnan měďnatý – nebezpečný, zdraví škodlivý při požití, dráždí kůži, způsobuje vážné poškození očí, vysoce toxický pro vodní organismy, vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.

dle GHS: dle staršího značení:  

Kyselina sírová – nebezpečná, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí.

dle GHS: dle staršího značení: 

pokus provádět v digestoři nebo v dobře větrané místnosti; KClO₃ – silné oxidační šinidlo, nesmí přijít do styku s organickými látkami; pozor při roztírání v třecí misce; dodržovat bezpečnostní předpisy při práci s koncetrovanou H₂SO₄ (žíravá)

příprava – 10 minut, vlastní provedení – 5 minut

– není třeba odvažovat chemikálie, jen je nutné dodržet poměry – 1:1 – KClO₃:škrob, dusičnanu pro zbarvení plamene poté polovinu až čtvrtinu množství škrobu či KClO₃
– pokud použijete nadbytek KClO₃ – dojde spíše k jiskření, než k hoření – POZOR: při velkém nadbytku KClO₃ může směs i vybouchnout
– pozor při tření chlorečnanu draselného – provádět opatrně v čisté třecí misce
– k zapálení směsi stačí 1 až 2 kapky konc. H₂SO₄
– vlastní efekt trvá asi půl minuty
– zelený plamen (Ba^₂₊) není až tak dobře pozorovatelný, nejlépe je vidět karmínový plamen (Sr²⁺)
– pokus lze provést i bez přidání dusičnanu – zbarvení plamene je do fialova (podle KClO₃)
– pokud použijete pudink, je možné žáky nechat odhadovat barvu plamene podle barvy pudinku (jahodový – červený, vanilkový – žlutý)
– pokus lze také provést jako ,,SEMAFOR“ – 3 misky vedle sebe, v první misce červený plamen, v druhé žlutý a v poslední zelený plamen

Bengálské ohně (různé barvy) (video bez zvuku, postupně zbarvení plamenů: zelený, cihlově červený, modro-fialový, červený, fialový)
Bengálské ohně II (video bez zvuku, s popisky, nejprve karmínový plamen (Sr²⁺) , poté zelený plamen (Ba²⁺), na konec oranžový plamen (Na⁺)
http://www.youtube.com/watch?v=qwn3LAHN_9s (Bengály, video s komentářem a hudebním doprovodem, plameny: červený, žlutý – do času 1:45, poté jiný pokus – reakce Zn se S)
http://www.youtube.com/watch?v=KCi-pgHtRO4 (Bengalisches Feuer Versuch, video s hudebním doprovodem, využitelné do 1:20, zelený a karmínový plamen)
http://katedry.osu.cz/kch/zch/pokusy/pokus5/pokus5_soubory/5.wmv (Bengálské ohně, video s hudebním doprovodem, 3 pokusy za sebou – červená, fialová, zelená barva plamene, přehrávač Windows Media Player)