2 kádinky (150 ml), trojnožka, azbestová síťka, kahan, sirky, hadřík (uchopení horkých kádinek), baňka (250 ml nebo 500 ml)

pevný Pb(NO₃)₂, pevný KI, destilovaná voda

V kádince rozpusťte 0,33 g dusičnanu olovnatého ve 100 ml destilované vody. Ve druhé kádince rozpusťte 0,33 g jodidu draselného ve 100 ml destilované vody. Oba roztoky zahřejte k varu, a poté slijte do baňky. Baňku buď chlaďte proudem studené vody, nebo vhoďte pár kostek ledu, nebo nechejte volně stát.
Po slití dvou bezbarvých čirých roztoků se následně při chlazení pod proudem studené vody či po vhození kostek ledu začnou vylučovat zlatavé krystalky. V případě ponechání baňky volně jsou krystalky větší.

Dusičnan olovnatý s jodidem draselným spolu reagují za vzniku jodidu olovnatého a dusičnanu draselného.

Rozpustnost jodidu olovnatého ve vodě závisí na teplotě, za vyšší teploty je rozpustný, za nižší teplotě je nerozpustný – pozorujeme žluté krystalky.

konverze (podvojná záměna), halogeny (jod – sloučeniny: KI), tetrely (olovo – sloučeniny: Pb(NO₃)₂)

demonstrační i laboratorní

PLACEHOLDER PRO BEZPEČNOST

Dusičnan olovnatý – nebezpečný, může poškodit plod v těle matky, podezření na poškození reprodukční schopnosti, způsobuje vážné poškození očí, způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici, zdraví škodlivý při požití nebo při vdechování, vysoce toxický pro vodní organismy, vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.

dle GHS: dle staršího značení:   

Jodid draselný – nebezpečný, způsobuje poškození gastro-intestinálního systému (orálně), štítné žlázy při prodloužené nebo opakované expozici.

dle GHS: dle staršího značení:   

Pb(NO₃)₂ (toxický, pravděpodobně karcinogenní), nepopálit se o horké kádinky, (se suchým ledem pracovat v rukavicích – hrozí popálení kůže)

příprava – 5 minut, vlastní provedení – 15 minut

– obě látky se rozpustí ve vodě ihned, zahřívání poté trvá asi 10 minut
– pokus lze provést i s vodou z vodovodu – KI se ve vodě z vodovodu rozpustí, POZOR ale u Pb(NO₃)₂ se vytvoří zákal – v tomto případě přidejte pár kapek zředěné kyseliny dusičné, pokus dále běží bez problémů (zákal se varem neodstraní, po slití obou dvou roztoků se vytvoří žlutá sraženina (zákal) ihned bez chlazení)
– po slití obou dvou roztoků při chlazení pod tekoucí studenou vodou se krystalky začnou vylučovat až po chvíli (cca 5 minut)
– pokud použijete kostky ledu na chlazení – krystalky se objeví hned, pro úplný žlutý zákal v baňce stačí 6 kostek ledu – v tomto případě použijte větší 500ml baňku
– pokud necháte baňku volně stát – cca po 20 minutách se začnou objevovat první krystalky, po 40 minutách jsou krystalky zřetelné
– při rychlém ochlazení (vhození kostky ledu, chlazení pod proudem tekoucí vody) se vylučují menší krystalky, při pomalém ochlazování (ponechání baňky volně stát) lze pozorovat větší krystalky PbI₂
– velmi efektní je pokus, pokud se na chlazení použije suchý led – z roztoku stoupá ,,dým“ – jedná se o vodní páru, která kondenzuje v chladném prostředí, tvořeném právě suchým ledem (pevným CO₂)
– pro laboratorní pokus je vhodné využít zkumavkové provedení

Zlatý déšť (video bez zvuku s popisky)
Zlato z vody (video bez zvuku s popisky, použití suchého ledu)
http://kch.zf.jcu.cz/didaktika/pokus%20JP/index.htm (Internetová video-databáze chemických pokusů ZF JU, Efektní pokusy I, pokus Zlato z vody – video dlouhé, využitelné do 2:06, přehrávač Windows Media Player)
http://www.youtube.com/watch?v=RE-dFN7U91M&feature=related (Pb(NO3)2 + KI, video názorné, rychlé, s anglickým komentářem, pouze vznik sraženiny PbI2 za normální teploty)
http://www.youtube.com/watch?v=M0sKFmcOPZk&feature=related (Potassium iodide and lead nitrate, video rychlé, bez zvuku, pouze vznik PbI2 za normální teploty – kádinkový pokus)
http://www.youtube.com/watch?v=G8qnaq6Ehc8 (Golden Rain (precipitation of lead (II) iodide) – video dlouhé, použít jen část, přeskakovat, bez zvuku, doplněno o komentář v angličtině – návod a vysvětlení pokusu)