Rozdíl reaktivity Mg a Zn s HCl (zkumavkový pokus)
Pomůcky
2 zkumavky, stojan na zkumavky
Chemikálie
10% HCl nebo HCl (5 ml konc. HCl + 95 ml H2O), granule Zn, granule Mg
Postup
Do 2 zkumavek nalijte 5 ml kyseliny chlorovodíkové. Do obou zkumavek současně vhoďte granuli kovu – do první hořčíku, do druhé zinku. Na základě vývoje vodíku lze posoudit rozdílnou reaktivitu obou kovů.
Ve zkumavce s hořčíkem se vodík vyvíjel rychleji než ve zkumavce se zinkem.
Princip
Oba dva kovy reagují s HCl za vývoje vodíku – tyto dva kovy jsou tedy schopné vytěsnit vodík (proton) z HCl – v Beketovově řadě napětí kovů se nacházejí vlevo od vodíku. Hořčík oproti zinku je více posunut doleva, tedy je reaktivnější, a proto reakce Mg s HCl probíhá rychleji než se Zn.
Využití
kinetika – vliv reaktantu
Typ pokusu
Obecná bezpečnost
PLACEHOLDER PRO BEZPEČNOST
Vlastnosti látek
Kyselina chlorovodíková – nebezpečná, může způsobit podráždění dýchacích cest, způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí.
dle GHS: dle staršího značení:
Bezpečnost
Čas
Tipy
– místo granulí kovů lze použít i prášek – reakce je bouřlivější, ale i přesto je patrná větší reaktivita v případě hořčíku
– hořčík (prášek) zreaguje ihned (do minuty), zinek (prášek) reaguje také za mohutného vývoje vodíku, ale má delší náběh
– v odkazech na videa níže je tento pokus nahrán ve třech variantách – zkumavkový, baňkový pokus a na Petriho miskách – nejjednodušší variantou je provést pokus ve zkumavkách, na Petriho miskách pokus nebude moc vidět z lavic, baňkový pokus je náročnější na technické provedení – ve formě videa ovšem nejlépe demonstruje danou problematiku
Video
Rozdíl reaktivity Mg a Zn s HCl (vliv reaktantu – v provedení ve zkumavkách, přehrávač Windows Media Player)
Rozdíl reaktivity Mg a Zn s HCl (vliv reaktantu – baňkový pokus, přehrávač Windows Media Player)
Rozdíl reaktivity Mg a Zn s HCl (vliv reaktantu – v provedení na Petriho miskách, přehrávač Windows Media Player)